Harry Potter - Konec nevinnosti
4. 4. 2007
Harry Potter - Konec nevinnosti
V Bradavicích přituhuje. Voldemort je den ode dne silnější a Harry už není za branami školy v bezpečí. Z pohádky pro malé děti udělal nový režisér Mike Newell opravdu hodně temný thriller, při němž tuhne krev i dospělým.
Vnejdelším z dosud zfilmovaných Harryho příběhů čekají malého čaroděje
tři nebezpečné úkoly, filmaři jich ale museli zvládnout mnohem víc - a
ještě bez kouzel. Ve čtvrtém dílu totiž kouzelný Ohnivý pohár proti
jeho vůli vybere Harryho Pottera, aby soutěžil s šampiony Bradavic,
bulharské školy Kruval a francouzských Krásnohůlek v Turnaji tří
kouzelnických škol. Harry a jeho soupeři se musejí utkat s draky,
potopit na dno jezera a projít obřím bludištěm. Převést tohle všechno z
fantazie J. K. Rowlingové na plátno znamenalo měsíce práce pro týmy
výtvarníků a specialistů na vizuální efekty.
Na režijní stoličku přitom po Chrisi Columbusovi a Alfonsu Cuarónovi usedl Mike Newell, který má sice jako rodilý Brit v krvi prostředí anglických škol, zato nulové zkušenosti s tím, jak se vykouzlí zvláštní efekty. "Netušil jsem, jak se to dělá. Musel jsem se vše naučit za pochodu," přiznává režisér romantické komedie Čtyři svatby a jeden pohřeb. Naštěstí měl kolem sebe zkušené profesionály. "Pro souboj s drakem jsme postavili jedny z největších dekorací, jaké kdy byly pro film vytvořeny. Když zápolíte s drakem, potřebujete hodně prostoru," vysvětluje šéf výpravy Stuart Craig.
"Samotní draci jsou ale zcela digitální," prozrazuje Mike Newell. "To si nejdřív vymyslíte, jak má takový drak vypadat, a své představy vysvětlíte výtvarníkům, kteří kreslí a kreslí a neustále podle vašich připomínek něco předělávají, dokud není jako živý. Podle kreseb se vytvoří modely z hlíny, které se ještě trochu upravují, aby vypadaly skutečněji než na kresbách. Nakonec máte sochu v životní velikosti, kterou naskenujete do počítače. Pak se s ilustrátory rozkreslí akční scény, kresby se vloží do počítače, a ten z nich vytvoří výsledný záběr," popisuje Newell.
Vytváření hrozivé trnoocasé dračice, s níž se utká Harry a která jako jediná nevznikala celá v počítači, měl na starosti trikař Jimmy Mitchell. "Rozhodli jsme se, že našeho draka uděláme jako dravce s netopýřími křídly, která jsme mu trochu potrhali, aby to vypadalo, že je na světě už pěknou řadu let," vypráví Mitchell. Poté, co jeho tým navrhl počítačový model, vytvořil Nick Dudman, jenž má na starosti podobu všech kouzelných tvorů, draka ,skutečného': dvanáctimetrové monstrum vybavené funkčním plamenometem, které se pohybuje díky animatronice.
Ve scénách, kdy dračice ,hraje' spolu s lidmi, však její pohyb vznikal v počítači. "Bylo to z bezpečnostních důvodů," vysvětluje Dudman, "protože kdyby došlo k nějakému zádrhelu, mohla se nám v mžiku uškvařit polovina kaskadérů." Při filmování se však zapotili nejen tvůrci efektů, ale také představitel Harryho Pottera Daniel Radcliffe: "Bitva s drakem byla fyzicky náročná a chvílemi docela děsivá. Pověsili mě třeba ve výšce deset metrů za kotníky, pak mě nechali padat a já se řítil k zemi hlavou napřed. Věděl jsem, že je to bezpečné, ale stejně se mi v té chvíli promítl před očima celý život."

JAKO RYBA VE VODĚ
Ještě náročnější bylo pro štáb ,splnění' druhého úkolu, který se odehrává pod hladinou temného jezera. "Sice jsme hojně používali počítačovou animaci, ale celou sekvenci jsme skutečně natáčeli pod vodou," upozorňuje režisér. Zkoušeli jsme také metodu, kdy je herec zavěšený na lanech a pomocí proudu vzduchu vytváříte iluzi, že je pod vodou, ale výsledek nám nepřipadal přesvědčivý," vysvětluje producent David Heyman, proč se filmaři nakonec rozhodli postavit vodní nádrž o rozloze šestnáct krát šestnáct metrů a hloubce více než šest metrů.
Zatímco se stavěl bazén, který měl pojmout herce, kaskadéry, potápěče, kameramany, modré pozadí i filmařskou techniku, absolvoval Daniel Radcliffe spolu s dalšími herci kurs potápění. "Nejtěžší bylo spojit technické stránky potápění s hraním. Musel jsem myslet na to, že Harry má žábry, takže vlastně nedýchá. Nesměla ze mě vyjít jediná bublinka. Skoro nic jsem pod vodou neviděl a jediné, co jsem slyšel, byl roztříštěný hlas pomocného režiséra. Byl to divný zážitek, ale moc mě to bavilo," vzpomíná Radcliffe.
Daniel musel nejen plavat, hrát, pronášet své repliky a reagovat na stvoření, která měla být do záběrů digitálně přidána až v postprodukci, navíc to vše musel zvládnout s plovacími blánami na rukou a na nohou, v hloubce šesti metrů pod hladinou a dřív, než mu dojde vzduch, aby stihl dát signál potápěčům, že k němu mají doplavat a dát mu dýchací přístroj. Celkem strávil za tři natáčecí týdny pod vodou přes 40 hodin.
Kombinací ,skutečného' a digitálního vzniklo i obrovské bludiště, v jehož středu čeká na vítěze Pohár. "Bludiště je opravdu hrůzostrašné, asi jako když jste v noci na hřbitově. Už to, že procházejí tím největším bludištěm, jaké si umíte představit, je děsivé, ale ono je navíc zlovolné, a když do něj vstoupíte, začnete pochybovat o svém zdravém rozumu. Jste čím dál víc zranitelní a pomatení," popisuje Mike Newell.
Tým zvláštních efektů skutečně postavil část labyrintu, konkrétně 8 metrů vysoké a 12 metrů dlouhé hydraulické stěny, které se mohly nezávisle na sobě pohybovat, vlnit a nadouvat kolem herců. "Bludiště mělo uvnitř těžkou ocelovou konstrukci, která by herce doslova rozmačkala, kdyby se něco zvrtlo. Měli jsme to různými způsoby jištěné, ale když jsem pak na plátně viděl v očích herců strach, měl jsem dojem, že to tak úplně nehráli," říká odborník na efekty John Richardson.

BUDE TO THRILLER!
Bludištěm ale výčet úkolů, s nimiž se filmaři museli vypořádat, nekončí. Jako neřešitelné se zprvu zdálo zadání napěchovat 570 stran barvitého příběhu do filmu tak, aby si uchoval únosnou délku. "Není možné zapracovat všechny vedlejší dějové linie do filmu kratšího než čtyři hodiny," připouští i autorka J. K. Rowlingová. Producenti tedy hledali režiséra, který by společně s osvědčeným scenáristou Stevem Klovesem přišel na to, jak se s rozsahem vypořádat. "Přišli za mnou s tím, jestli mám nějaký nápad. Kdybych prý nevěděl, jak si s tím poradit a co vyškrtnout, aby se příběh vešel do jednoho filmu, mám to říct a jít od toho," popisuje Newell, s jakou podmínkou dostal nabídku natočit největší film své kariéry.
"Jednu dobu se zvažovalo, že by se Ohnivý pohár rozdělil na dva filmy, ale já jsem si tu knihu velmi pozorně přečetl a najednou jsem to viděl: příběh má stavbu klasického thrilleru, jako je třeba Na sever severozápadní linkou! Je tu hrdina, který na začátku nic netuší, a děj se pak odvíjí s tím, jak hlavní hrdina zjišťuje, v jak zlé situaci se ocitl. Řekl jsem producentům, že to natočím, ale jen pokud budou souhlasit s tím, že to bude thriller a že bez milosti vyškrtáme vše, co s touhle dějovou linií nesouvisí," vzpomíná Newell. "Přednesl jsem svůj nápad s thrillerem šéfům studia a oni na to: Ale nezapomeneš při tom být taky vtipný, že ne? Protože hlavně kvůli tomu jsme si tě vybrali."
Přestože producenti, štáb i herci považují Newellovo řešení za nejlepší z možných, režisér si uvědomuje, že diváci budou na každé krácení reagovat velmi citlivě: "Na internetu jsem v nějakém diskusním serveru narazil na šokovaného fanouška, který hrozně řešil to, že jsme údajně změnili barvu Hermioniných plesových šatů z modré na růžovou, a rozpoutala se kolem toho bouřlivá debata. Tehdy jsem pochopil, že publikum je do jisté míry fanatické, a že je nesmíme zklamat." Ambice dostát obrovským očekáváním diváků byla také důvodem, proč se jedna z vrcholných scén, a sice první výstup Voldemorta v plné síle, natáčela s Ralphem Fiennesem v roli ,Vy-víte-koho' celé dva týdny, načež ještě následovaly další složité digitální úpravy.

HRY LÁSKY ŠÁLIVÉ
Slibovaný humor obstarávají hlavně problémy spojené s dospíváním hlavních hrdinů. Harry začne pokukovat po spolužačce Cho Changové, Rona okouzlí krásnohůlská šampionka Fleur a Hermiona si užije své chvíle slávy po boku famfrpálové hvězdy z bulharského Kruvalu - Viktora Kruma. "Mike má skvělý smysl pro humor, takže sledovat vzrůstající zájem Harryho a jeho kamarádů o opačné pohlaví a trapasy, které z toho vznikají, je velmi zábavné," slibuje producent Heyman.
"Vždycky jsme měli tušení, že mezi Ronem a Hermionou něco je, i když oni sami si to ještě ani neuvědomují. V tomhle dílu si to oba začínají přiznávat. Když se Hermiona ukáže na plese s Krumem, Ronovi konečně dojde, co k ní cítí," vypráví Rupert Grint, představitel zmatkujícího Rona Weasleyho. "Myslím, že by bylo hezké, kdyby Ron a Hermiona skončili spolu. Prostě cítím, že se to musí stát. Ale nemám tušení, co pro ně Rowlingová chystá," říká Emma Watsonová, která opět hraje cílevědomou Hermionu.
K největšímu jiskření dojde na vánočním plese, kam mají studenti přijít v párech. "Všechny holky se na natáčení hrozně těšily, ale kluci, což je pro ně typické, z toho byli krapet nervózní," směje se Watsonová. "Já tančím ráda a bavilo mě učit se waltz. Mike ale nechtěl, aby z nás byli dokonalí tanečníci. Mělo to vypadat, jako že si nejsme úplně jistí v kramflecích." Zatímco herce zaměstnávalo pilování tanečních kroků, kostyméři měli plnou hlavu vymýšlení a vyrábění plesových rób. "Jen pro vánoční ples jsme přichystali asi tři sta kostýmů," odhaduje návrhářka Jany Temime. Zatímco Harry má klasický černý oblek, Ron dostal speciální kostým: "Můj oblek je příšerný, posetý růžovými krajkami a kytkami. Ale nosit ho byla sranda. Připadal jsem si jako v roce 1970," pochvaluje si Rupert Grint. "Nejvíc nám ale daly zabrat Hermioniny šaty," vypráví výtvarnice o róbě, která se šila tři měsíce a spotřebovalo se na ni 12 metrů látky. "Chtěla jsem, aby vypadala jako šaty z pohádky, které by všem okolo vyrazily dech."

ZATĚŽKÁVACÍ ZKOUŠKA
Jak se tvůrcům podařilo splnit ,úkoly', s nimiž se při zatím nejtěžším natáčení potterovské série potýkali, se dozvíme záhy, už teď ale producenti řeší, jak si poradit s dílem pátým. Jisté je zatím jen to, že s Danielem Radcliffem, Emmou Watsonovou a Rupertem Grintem v rolích malých kouzelníků se setkáme znovu, ale také to, že Harryho Pottera a Fénixův řád už nebude točit Mike Newell. "Ptali jsme se ho, jestli má zájem, ale odmítl," potvrzuje producent David Heyman. "Točit Pottera je zatěžkávací zkouška. Nevím, jak dokázal Chris Columbus natočit dva díly za sebou. Ani Alfonso Cuarón, ani Mike dva filmy po sobě točit nechtěli." Producenti tedy vybrali u nás prakticky neznámého režiséra Davida Yatese, který je v Británii oceňován hlavně za svou práci pro televizi. "Ale až dojde na poslední díl, budou režiséři stát ve frontě. A já tam rozhodně budu taky," slibuje Mike Newell.
Na režijní stoličku přitom po Chrisi Columbusovi a Alfonsu Cuarónovi usedl Mike Newell, který má sice jako rodilý Brit v krvi prostředí anglických škol, zato nulové zkušenosti s tím, jak se vykouzlí zvláštní efekty. "Netušil jsem, jak se to dělá. Musel jsem se vše naučit za pochodu," přiznává režisér romantické komedie Čtyři svatby a jeden pohřeb. Naštěstí měl kolem sebe zkušené profesionály. "Pro souboj s drakem jsme postavili jedny z největších dekorací, jaké kdy byly pro film vytvořeny. Když zápolíte s drakem, potřebujete hodně prostoru," vysvětluje šéf výpravy Stuart Craig.
"Samotní draci jsou ale zcela digitální," prozrazuje Mike Newell. "To si nejdřív vymyslíte, jak má takový drak vypadat, a své představy vysvětlíte výtvarníkům, kteří kreslí a kreslí a neustále podle vašich připomínek něco předělávají, dokud není jako živý. Podle kreseb se vytvoří modely z hlíny, které se ještě trochu upravují, aby vypadaly skutečněji než na kresbách. Nakonec máte sochu v životní velikosti, kterou naskenujete do počítače. Pak se s ilustrátory rozkreslí akční scény, kresby se vloží do počítače, a ten z nich vytvoří výsledný záběr," popisuje Newell.
Vytváření hrozivé trnoocasé dračice, s níž se utká Harry a která jako jediná nevznikala celá v počítači, měl na starosti trikař Jimmy Mitchell. "Rozhodli jsme se, že našeho draka uděláme jako dravce s netopýřími křídly, která jsme mu trochu potrhali, aby to vypadalo, že je na světě už pěknou řadu let," vypráví Mitchell. Poté, co jeho tým navrhl počítačový model, vytvořil Nick Dudman, jenž má na starosti podobu všech kouzelných tvorů, draka ,skutečného': dvanáctimetrové monstrum vybavené funkčním plamenometem, které se pohybuje díky animatronice.
Ve scénách, kdy dračice ,hraje' spolu s lidmi, však její pohyb vznikal v počítači. "Bylo to z bezpečnostních důvodů," vysvětluje Dudman, "protože kdyby došlo k nějakému zádrhelu, mohla se nám v mžiku uškvařit polovina kaskadérů." Při filmování se však zapotili nejen tvůrci efektů, ale také představitel Harryho Pottera Daniel Radcliffe: "Bitva s drakem byla fyzicky náročná a chvílemi docela děsivá. Pověsili mě třeba ve výšce deset metrů za kotníky, pak mě nechali padat a já se řítil k zemi hlavou napřed. Věděl jsem, že je to bezpečné, ale stejně se mi v té chvíli promítl před očima celý život."

JAKO RYBA VE VODĚ
Ještě náročnější bylo pro štáb ,splnění' druhého úkolu, který se odehrává pod hladinou temného jezera. "Sice jsme hojně používali počítačovou animaci, ale celou sekvenci jsme skutečně natáčeli pod vodou," upozorňuje režisér. Zkoušeli jsme také metodu, kdy je herec zavěšený na lanech a pomocí proudu vzduchu vytváříte iluzi, že je pod vodou, ale výsledek nám nepřipadal přesvědčivý," vysvětluje producent David Heyman, proč se filmaři nakonec rozhodli postavit vodní nádrž o rozloze šestnáct krát šestnáct metrů a hloubce více než šest metrů.
Zatímco se stavěl bazén, který měl pojmout herce, kaskadéry, potápěče, kameramany, modré pozadí i filmařskou techniku, absolvoval Daniel Radcliffe spolu s dalšími herci kurs potápění. "Nejtěžší bylo spojit technické stránky potápění s hraním. Musel jsem myslet na to, že Harry má žábry, takže vlastně nedýchá. Nesměla ze mě vyjít jediná bublinka. Skoro nic jsem pod vodou neviděl a jediné, co jsem slyšel, byl roztříštěný hlas pomocného režiséra. Byl to divný zážitek, ale moc mě to bavilo," vzpomíná Radcliffe.
Daniel musel nejen plavat, hrát, pronášet své repliky a reagovat na stvoření, která měla být do záběrů digitálně přidána až v postprodukci, navíc to vše musel zvládnout s plovacími blánami na rukou a na nohou, v hloubce šesti metrů pod hladinou a dřív, než mu dojde vzduch, aby stihl dát signál potápěčům, že k němu mají doplavat a dát mu dýchací přístroj. Celkem strávil za tři natáčecí týdny pod vodou přes 40 hodin.
Kombinací ,skutečného' a digitálního vzniklo i obrovské bludiště, v jehož středu čeká na vítěze Pohár. "Bludiště je opravdu hrůzostrašné, asi jako když jste v noci na hřbitově. Už to, že procházejí tím největším bludištěm, jaké si umíte představit, je děsivé, ale ono je navíc zlovolné, a když do něj vstoupíte, začnete pochybovat o svém zdravém rozumu. Jste čím dál víc zranitelní a pomatení," popisuje Mike Newell.
Tým zvláštních efektů skutečně postavil část labyrintu, konkrétně 8 metrů vysoké a 12 metrů dlouhé hydraulické stěny, které se mohly nezávisle na sobě pohybovat, vlnit a nadouvat kolem herců. "Bludiště mělo uvnitř těžkou ocelovou konstrukci, která by herce doslova rozmačkala, kdyby se něco zvrtlo. Měli jsme to různými způsoby jištěné, ale když jsem pak na plátně viděl v očích herců strach, měl jsem dojem, že to tak úplně nehráli," říká odborník na efekty John Richardson.

BUDE TO THRILLER!
Bludištěm ale výčet úkolů, s nimiž se filmaři museli vypořádat, nekončí. Jako neřešitelné se zprvu zdálo zadání napěchovat 570 stran barvitého příběhu do filmu tak, aby si uchoval únosnou délku. "Není možné zapracovat všechny vedlejší dějové linie do filmu kratšího než čtyři hodiny," připouští i autorka J. K. Rowlingová. Producenti tedy hledali režiséra, který by společně s osvědčeným scenáristou Stevem Klovesem přišel na to, jak se s rozsahem vypořádat. "Přišli za mnou s tím, jestli mám nějaký nápad. Kdybych prý nevěděl, jak si s tím poradit a co vyškrtnout, aby se příběh vešel do jednoho filmu, mám to říct a jít od toho," popisuje Newell, s jakou podmínkou dostal nabídku natočit největší film své kariéry.
"Jednu dobu se zvažovalo, že by se Ohnivý pohár rozdělil na dva filmy, ale já jsem si tu knihu velmi pozorně přečetl a najednou jsem to viděl: příběh má stavbu klasického thrilleru, jako je třeba Na sever severozápadní linkou! Je tu hrdina, který na začátku nic netuší, a děj se pak odvíjí s tím, jak hlavní hrdina zjišťuje, v jak zlé situaci se ocitl. Řekl jsem producentům, že to natočím, ale jen pokud budou souhlasit s tím, že to bude thriller a že bez milosti vyškrtáme vše, co s touhle dějovou linií nesouvisí," vzpomíná Newell. "Přednesl jsem svůj nápad s thrillerem šéfům studia a oni na to: Ale nezapomeneš při tom být taky vtipný, že ne? Protože hlavně kvůli tomu jsme si tě vybrali."
Přestože producenti, štáb i herci považují Newellovo řešení za nejlepší z možných, režisér si uvědomuje, že diváci budou na každé krácení reagovat velmi citlivě: "Na internetu jsem v nějakém diskusním serveru narazil na šokovaného fanouška, který hrozně řešil to, že jsme údajně změnili barvu Hermioniných plesových šatů z modré na růžovou, a rozpoutala se kolem toho bouřlivá debata. Tehdy jsem pochopil, že publikum je do jisté míry fanatické, a že je nesmíme zklamat." Ambice dostát obrovským očekáváním diváků byla také důvodem, proč se jedna z vrcholných scén, a sice první výstup Voldemorta v plné síle, natáčela s Ralphem Fiennesem v roli ,Vy-víte-koho' celé dva týdny, načež ještě následovaly další složité digitální úpravy.

HRY LÁSKY ŠÁLIVÉ
Slibovaný humor obstarávají hlavně problémy spojené s dospíváním hlavních hrdinů. Harry začne pokukovat po spolužačce Cho Changové, Rona okouzlí krásnohůlská šampionka Fleur a Hermiona si užije své chvíle slávy po boku famfrpálové hvězdy z bulharského Kruvalu - Viktora Kruma. "Mike má skvělý smysl pro humor, takže sledovat vzrůstající zájem Harryho a jeho kamarádů o opačné pohlaví a trapasy, které z toho vznikají, je velmi zábavné," slibuje producent Heyman.
"Vždycky jsme měli tušení, že mezi Ronem a Hermionou něco je, i když oni sami si to ještě ani neuvědomují. V tomhle dílu si to oba začínají přiznávat. Když se Hermiona ukáže na plese s Krumem, Ronovi konečně dojde, co k ní cítí," vypráví Rupert Grint, představitel zmatkujícího Rona Weasleyho. "Myslím, že by bylo hezké, kdyby Ron a Hermiona skončili spolu. Prostě cítím, že se to musí stát. Ale nemám tušení, co pro ně Rowlingová chystá," říká Emma Watsonová, která opět hraje cílevědomou Hermionu.
K největšímu jiskření dojde na vánočním plese, kam mají studenti přijít v párech. "Všechny holky se na natáčení hrozně těšily, ale kluci, což je pro ně typické, z toho byli krapet nervózní," směje se Watsonová. "Já tančím ráda a bavilo mě učit se waltz. Mike ale nechtěl, aby z nás byli dokonalí tanečníci. Mělo to vypadat, jako že si nejsme úplně jistí v kramflecích." Zatímco herce zaměstnávalo pilování tanečních kroků, kostyméři měli plnou hlavu vymýšlení a vyrábění plesových rób. "Jen pro vánoční ples jsme přichystali asi tři sta kostýmů," odhaduje návrhářka Jany Temime. Zatímco Harry má klasický černý oblek, Ron dostal speciální kostým: "Můj oblek je příšerný, posetý růžovými krajkami a kytkami. Ale nosit ho byla sranda. Připadal jsem si jako v roce 1970," pochvaluje si Rupert Grint. "Nejvíc nám ale daly zabrat Hermioniny šaty," vypráví výtvarnice o róbě, která se šila tři měsíce a spotřebovalo se na ni 12 metrů látky. "Chtěla jsem, aby vypadala jako šaty z pohádky, které by všem okolo vyrazily dech."

ZATĚŽKÁVACÍ ZKOUŠKA
Jak se tvůrcům podařilo splnit ,úkoly', s nimiž se při zatím nejtěžším natáčení potterovské série potýkali, se dozvíme záhy, už teď ale producenti řeší, jak si poradit s dílem pátým. Jisté je zatím jen to, že s Danielem Radcliffem, Emmou Watsonovou a Rupertem Grintem v rolích malých kouzelníků se setkáme znovu, ale také to, že Harryho Pottera a Fénixův řád už nebude točit Mike Newell. "Ptali jsme se ho, jestli má zájem, ale odmítl," potvrzuje producent David Heyman. "Točit Pottera je zatěžkávací zkouška. Nevím, jak dokázal Chris Columbus natočit dva díly za sebou. Ani Alfonso Cuarón, ani Mike dva filmy po sobě točit nechtěli." Producenti tedy vybrali u nás prakticky neznámého režiséra Davida Yatese, který je v Británii oceňován hlavně za svou práci pro televizi. "Ale až dojde na poslední díl, budou režiséři stát ve frontě. A já tam rozhodně budu taky," slibuje Mike Newell.
trapota
(anastazie, 13. 11. 2007 15:49)